Vítejte na stránkách, kde se rodí limeriky. Pokud nevíte co to je, můžete si přečíst následující článek. Doufám, že se vám tu bude líbit a, že vás limeriky nadchnou stejně jako mně s Honzou. Své limeriky můžete psát do návštevní knihy, nebo na můj e-mail: wychuchol@post.cz. Pokud budete chtít, mohu vaše limeriky zveřejnit zde také.
Co je to limerik? Říkanka o pěti verších, která netouží čtenáře dojmout, poučit ani ohromit, nýbrž pobavit, či dokonce rozesmát. Limerik je výbuch smíchu, kterým se jazyk aspoň na chvíly osvobozuje ze svěrací kazajky přísné logiky. Podle jedné teorie prý limerik vylysleli angličtí námořníci, kteří procestovali celý svět, spatřili věci nevídané a v přístavních krčmách se bavili tím, že svá dobrodružství řádně opeřili fantazií, aby se navzájem trumfovali, a hlavně aby ohromili suchozemské pecivály. A protože prý nejpraštěnější říkanky vymýšleli mořští vlci v irském Limericku, pojmenování bylo na světě.
Jedna slečna ze Strakonic,
neuměla naprosto nic.
Že má hezké poprsí,
hlásí v TV počasí.
Sexy slečna ze Strakonic.
A jeden chlápek v Řepech,
vyžíval se v dřepech.
Mistrem v dřepu se však nestal,
Jednou dřepl a už nevstal.
A tak dřepí chlápek v Řepech.
Žil farmář z Fojtovic,
ten zavařoval si tucet sklenic.
Každý měsíc si dal jednu,
za rok zkonzumoval celou bednu.
Ten nenasytný farmář z Fojtovic.
Žily dva manželé z Valašska,
muž politik a žena zubařka.
Když muž stěhoval nepřispůsobivé občany za město,
žena zadělávala na těsto.
To byl sehraný pár.
Znám starého mládence z Chrastu,
ten oddával se tvrdému chlastu.
Jednou, když šel z hospody ožralý,
zlí psi ho sežrali.
Toho starého ožralu z Chrastu.
Znám džentlmana z Londýna,
kteréhož okouzlila mladá blondýna.
Proto jí koupil prsten,
ale ona mu oko vypíchla prstem.
Tomu jednookému džentlmanovi z Londýna.
Znám také chemika z Teplic,
ten pumpoval si helium do plyc.
Když jednu se hodně nafoukl,
vichr ho do Polska odfoukl.
Toho náfuku z Teplic.
Znal jsem zahradníka z Bíliny,
ten pěstoval čarovné byliny.
Však jednou byliny zhynuly
a šance na lepší živobytí se mu rozplynuly.
Tomu pošetilému zahradníku z Bíliny.
Znám člověka z Míšně,
ten sousedu kradl višně.
Když soused při činu jej přistihl,
trest smrti ho postihl.
Toho hloupého zloděje z Míšně.
Byl jeden matematik z Hamrů,
měl akvárko plné humrů.
Však jeden humr mu utek
a na obec padl veliký smutek.
I na to ho matematika z Hamrů.
Žil jeden ožrala z Košic,
ten v činžáku choval 10 opic.
Když jednou přišel z pivnice,
odstřelil všechny ty opice.
Ten starý ožrala z Košic.
Znáte toho dlouhána z Teplic,
který je chudý, ale vypadá jako šlechtic?
Tak na toho jsem jednou houkl: " Hrabě!"
a on odsekl: "Což ti v hlavě hrabe?"
Ten chudý dlouhán z Teplic.
Potkal jsem jednou babku,
koupil jsem si od ní chňapku.
Tu chňapku jsem protrhl,
a babku zas roztrhl.
Tu nebožku trhovkyni.
Znal jsem kováře z brna,
kterého zabila srna.
Jeho žena pak zdědila kovárnu
a otevřela si v ní kavárnu.
Ta podnikavá vdova z Brna.
Jeden starý člověk v Brestu
nosil světlemodrou vestu.
Když se ptali: "Padne ti?"
Řekl: "Jako praseti!"
ten starý nelida v Brestu.
Byl jeden dědeček v Szegedu,
který jel na starém medvědu.
Když se ptali: "Kluše?"
Odpověděl suše:
"Je z rodu neklusavých medvědů."
Byl jeden dědeček z Horní Vedví,
při pádu z kobyly zlomil se vedví.
Naštěstí byl slepen
velmi pevným lepem,
ten dvojdílný dědeček z Horní Ledví.
(Z Knihy třesků a plesků, přeložil Antonín Přidal)
Znám muže, jenž popadl chomout
a chtěl si ho na nohu obout,
to dělal půl dne
a odpoledne
už zmoudřel a obul si klobouk.
Znám jednoho člověka z Hradce,
ten rybařil na řece Svratce
a uprostřed vln
si převrátil člun
a uplaval mu háček nad c.
Když tuhle k nám přišel pan Soukal,
tak pořád se po mně koukal,
já Soukale sem
a Soukale tam-
a on to byl zatím pan Vácha
(Ze sbírky Písničky bez muziky )
Byl jeden dědeček poněkud nesmělý
vymýšlel nesmysly a měl rád veselí:
-Jen ať se děti pobaví,
vždyť smích je dobrý pro zdraví,
aspoň z nich vyrostou veselí dospělí.
Byl jeden dědeček z Tahiti
a ten si potrpěl na hiti.
Zpíval hity v esperantu,
až vymkl čelist z pantu,
ten starý pišišvor z Tahiti.
Jeden starouš z Addis Abeby
vsadil se, že spočte hvězdy na nebi.
Počítal je celou noc
a pak zvolal: "Je jich moc!"
ten vykuk z Addis Abeby.
(Ze sbírky 99 dědečků a 1 babička)
Byl jeden dědeček z Dublinu,
a ten měl u nosu bublinu.
Radoval se jako kluk,
že má prima bublifuk,
ten starý dětina z Dublinu.
Byl jeden dědeček z Tokaje,
sedával na vejcích kvokaje.
Zní to jak pohádka –
vyseděl kuřátka,
ten starý čipera z Tokaje.
Byl jeden dědeček z Žabovřesk,
a ten chtěl uslyšet Velký Třesk.
Řekli mu: „Nemějte obavy!“
Majzli ho motykou do hlavy,
chudáka dobráka z Žabovřesk.
Byl jeden dědeček z Lublaně,
ten chytal bacily do dlaně.
Zabíjel je paličkou,
ale takhle maličkou,
ten starý filuta z Lublaně.
Byl jeden dědeček z Pobřeží slonoviny,
každý den s babičkou zápasil o noviny.
Když ji přepral, četl děda
Svobodného lidojeda
a přitom nadával: „Jsou tam jen voloviny!“
Staříček z Veverské Bítýšky
rád šplhal po stomech do výšky.
Tvrdil, že je veverka,
malá lesní čiperka,
a louskal zubama oříšky.
Byl jeden dědeček z předměstí Jihlavy,
a ten si zavrtal vývrtku do hlavy.
„Co mi ta štrapáce vynese?
Prvenství u Mr. Guinnesse!“
volal ten tvrdolín maličko svéhlavý.
(99 dědečků a 1 babička)
